Deutsch | English

České Švýcarsko

Kvalitní ubytování a aktivní odpočinek



Úvodní stránka » O regionu » Národní park » Labské pískovce


Poloha a význam Labských pískovců

Poloha

Národní park České Švýcarsko (zřízen v r. 2000) se rozprostírá na severu Ústeckého kraje a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Ze severu, jihu a západu NP České Švýcarsko obepíná Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, která tvoří spolu s národním parkem na české i saské straně a rovněž se sousední Chráněnou krajinnou oblastí Saské Švýcarsko (LSG Sächsische Schweiz) jednotný orografický celek nazývaný Českosaské Švýcarsko (Sächsisch-Böhmische Schweiz) nebo Labské pískovce (Elbsandsteingebirge). Na východě přiléhá k NP České Svýcarsko CHKO Lužické hory.

Ochranné pásmo NP České Švýcarko nebylo zřízeno, neboť tuto funkci plní sousední CHKO Labské pískovce a Lužické hory. Hranice NP České Švýcarsko jde ve většině případech po hranici lesa a je obklopena následujícími sídly, ležícími již vně NP: Hřensko, Janov, Růžová, Srbská Kamenice, Všemily, Vysoká Lípa, Jetřichovice, Rynartice, Dolní Chřibská, Doubice, Kyjov, Vlčí Hora, Brtníky, Kopec. Jedinou osadou uprostřed NP je Mezná, místní část obce Hřensko. Sídlem Správy NP České Švýcarsko je Krásná Lípa.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (zřízena v r. 1972) sousedí kromě již vyjmenovaných velkoplošných chráněných území dále rovněž na jihu s CHKO České středohoří. Hranice CHKO Labské pískovce probíhá přibližně po linii: Petrovice, Tisá, Libouchec, Jílové, Děčín, Huntířov, Markvartice, Česká Kamenice, Kunratice, Lipnice, Studený, Dolní Chřibská, Doubice, Kyjov, Krásný Buk, Zahrady, Brtníky, Mikulášovice. Sídlem správy CHKO Labské pískovce je Děčín.

Význam

Českosaské Švýcarsko (Labské pískovce) je typickou erozní krajinou, která se vytvořila po ústupu křídového moře v několika set metrů hlubokých vrstvách mořských sedimentů. Tvoří tedy součást rozsáhlé české křídové pánve rozprostírající se v severní části Čech a částečně též v Německu a Polsku. Nicméně svou rozsáhlostí - celé území Českosaského Švýcarska tvořené pískovci zaujímá rozlohu okolo 700 km2 - a současně vysokou mírou zalesnění nemá srovnání nejen v rámci české křídové pánve ale i celé Evropy. Charakteristický je zejména velkoplošně vyvinutý pískovcový fenomén, tj. charakteristický pískovcový reliéf a na něj vázaná specifická biota.. Právě velmi úzká vazba mezi geodiverzitou a na ni vázanou biodiverzitou, mající částečně reliktní charakter, představuje hlavní přírodovědný význam této oblasti. To, co činí Českosaské Švýcarsko pozoruhodným není tedy celková druhová bohatost, ale specifické ekologické poměry, podmiňující výskyt pozoruhodných druhů. Tak např. silná vegetační inverze v roklích umožňuje výskyt horských až subalpinských druhů v nezvykle nízkých nadmořských výškách i pod 150 m n. m. Výskyt řady jinak v České republice, případně i ve střední Evropě ojedinělých druhů je rovněž podmíněn celkovým výrazně subatlantským charakterem oblasti, který se ještě umocňuje ve vlhkých roklích.

Vůdčím motivem pro vyhlášení CHKO Labské pískovce a později NP České Švýcarsko však samozřejmě byla především geomorfologická členitost území. Nespočet forem pískovcového reliéfu od drobných mikroforem, jako jsou např. voštiny, až po makroformy typu stolových hor táhnoucích se několik km tvoří neopakovatelný ráz oblasti. Z hlediska krajinného rázu celé oblasti je významné, že Labské pískovce jsou proniknuty na četných místech výchozy třetihorních vulkanitů. Právě kombinace pískovcových skal s oblými tvary čedičových kup udává charakteristický rys krajinného rázu oblasti a má také zásadní význam z hlediska druhové bohatosti. Rovněž tak evropsky unikátní kaňon řeky Labe, prořezávající se až na krystalinické podloží, tvoří výraznou osu celé oblasti a představuje naprosto specifickou část Labských pískovců s nejvyšší biodiverzitou. Českosaské Švýcarsko však není pouze rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal, představující předmět ochrany především v obou národních parcích, ale je to též kulturní krajina, která tvoří dnes více než 2/3 celého území Českosaského Švýcarska a je chráněna zejména v chráněných krajinných oblastech po obou stranách státní hranice. Je to krajina, která byla nejpozději od mezolitu lidmi hojně využívána a postupně formována až do podoby dnešní harmonické krajiny s kulturními lesy, zemědělskou půdou, a množstvím lidských sídel. Právě ochrana architektury, zejména lidové a sakrální, jakož i celkového krajinného rázu oblasti je v současné době jednou z nejdůležitějších úkolů ochrany přírody a krajiny.

Českosaské Švýcarsko je však v Evropě známé v prvé řadě jako významná turistická oblast. Tato tradice zde sahá až do období pozdního romantismu na konci 18. století, kdy toto území pro širší veřejnost "objevili" krajináři z drážďanské umělecké akademie. Od té doby začalo cílevědomé zpřístupňování oblasti pro turistický ruch, představující dodnes významný ekonomický přínos regionu. Zpřístupňováním oblasti se zabýval zejména Horský spolek pro České Švýcarsko, který vznikl již v roce 1878 v Děčíně, jako nejstarší organizace tohoto druhu na území dnešní republiky. Českosaské Švýcarsko se proto právem může řadit mezi kolébky středoevropské turistiky.

Zdroj: www.npcs.cz 


Doporučit stránku známému:



Rezervační centrum

+420 412 554 286

info@ceskosaske-svycarsko.cz

Provozní doba:
Duben - říjen / 09:00 - 18:00
Listopad - březen / 09:00 - 17:00


E-mailový zpravodaj

Zadejte svůj e-mail a dostávejte zdarma novinky informačního střediska Pravčická brána.


Praktický průvodce zdarma

Informace o průvodci


Partneři

Správa Národního parku České Švýcarsko

Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Vytisknout stránku | Přidat k oblíbeným

Copyright © 2006 České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o. / +420 412 554 286 / info@ceskosaske-svycarsko.cz
Created by SYMBIO