České Švýcarsko

Za letních dnů se nabízí z Belvedéru nádherný výhled, labský kaňon, obrovské údolí obklopené vysokými skalami, jímž protéká řeka Labe.

Nejspíše i z těchto důvodů  byla zde zbudována terasa již  v letech 1701 -1711 majitelem Františkem Clary-Aldringenem. Skálu nechal srovnat a vytvořit terasu, která byla později doplněna o umělý skalní otvor naproti ve skále , vyzdobený vysokým arkádovým obloukem zakončený kamennou divadelní maskou.  Konaly se zde různé odpočinkové  aktivity, hudební a  divadelní představení pro místní šlechtu, která se sem sjížděla z nedalekého Býnoveckého zámku. Po požáru na zámku, zájem šlechty ustal a naopak postupem času vzrostl zájem místních obyvatel, kteří začali toto místo navštěvovat. S rozvojem turistiky v kraji byl zde pro pohodlí navštěvníků vybudován dřevěný hostinec, který později byl nahrazen  kamenným i s pokoji k přenocování.

Legenda: Dříve nebyly žádné přístupové cesty do Hřenska, pouze jediná a to po Labi. Říká se, že když pán František Clary-Aldringen po Labi do Hřenska přijížděl, vítal pána  z Belvédéru hudební orchestr.  František Clary-Aldringen neuměl je  jinak nazvat než "škaredá školská muzika". Zřejmě asi v kraji nebyli lepší hudebníci:)

Základní informace:

Lokalita: Labská stráň

Přístupnost: Autem z Děčína pojedete směr Ludvíkovice, Janov, Arnolitice a Labská Stráň, kde  na náměstíčku odbočíte do leva a po cca 20 metrech zahnete do prava ( budete následovat ukazatel) a po nezpevněné cestě dojedete až k Belvedéru, kde je k dispozici parkoviště.

Autobusem z Děčína na Labskou stráň, kde vystoupíte na náměstíčku a poté budete následovat  ukazatele směr Belvedér (viz. výše jak se dostat autem)

Pěšky se můžete vydat z Děčína (konečná autobusů 1,7 zastávka Nemocnice), po hřebeni Labských pískovců, červená turistická trasa, cca 11,5 km. Poté můžete pokračovat pěšky až do Hřenska. Stejnou trasou se můžete dostat na Belvedér z opačné strany a to ze Hřenska.

Provozní doba: Výhled z terasy:  volně přístupný

Restaurace:  leden - únor  otevřeno pouze v so - ne  od 11:00 - 16:00
březen - prosinec otevřeno st - ne od 11:00 - 21:00
Upozornění: při větším množství sněhu, restaurace bývá většinou uzavřena.

Plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.

Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.

O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí  ročně. Plavilo  se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách  byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků

Přístupnost:  Autem cca 300 metrů od začátku soutěsek je velké parkoviště. Autobusem z Děčína - zastávka k soutěskám. Pokud nebudete vědět, stavte se v informačním středisku ve Hřensku, na nábřeží u Labe.

Provozní  doba:

denně od Velikonoc až do 2.11. 2011.

Pozor, provozní doba na začátku a na konci sezóny je podřízena času do kdy je vidět.

Edmundova soutěska:

denně od 9:00 - 18:00hod (poslední loď směr Hřensko jezdí v 18:00 hod. a směr Mezná v 17:30 hod.

vstupné: dospělí 70Kč , děti 30Kč, pes (pouze s náhubkem) 20Kč, ZTP-P zdarma.

Divoká soutěska:

Jezdí od 1. července do 9.10. každý den od 9:00 do 17:00 hodin.

Cena:

50 Kč dospělí

Kdo spatřil její větší sestru "Pravčickou bránu", bude se mu zdát Malá Pravčická brána podstatně menší.  Je vysoká pouhých 2,3 m, široká 3,3 m a 1-1,5 metru dlouhá. Přesto je určitě zajímavým  zpestřením Vašeho výletu navštívit tuto přírodní zajímavost při toulkách malebnou krajinou. Cestou po červené turistické značce jež Vás sem zavede, můžete navštívit mnoho vyhlídek jako např. Mariinu, Vilemínu vyhlídku nebo Rudolfům kámen.

Základní Informace:

Lokalita: severně od Vysoké Lípy
 
Přístupnost: Z Jetřichovic se vydáte po červené turistické značce směrem na Mezní Louku, kde cestou je označena odbočka k Malé Pravčické bráně. 
 
 
Otevírací doba:  Celoročně volně přístupná

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.
 
V lesích nedaleko Hřenska stojí Pravčická Brána. Již po staletí láká milovníky přírodních krás svým kouzlem. Mnoho z nás ji navštívilo a kdo ne, možná ji spatřil alespoň na obrázku. Když pod tímto kamenným obloukem poprvé stanete, jeho velikost Vás ohromí. Rozměry Pravčické Brány jsou úctyhodné, přesto však při pohledu z blízka se zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
 
Od místa vstupu k Pravčické bráně se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky tyčící se vysoko nad korunami stromů, odkud můžete pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo blízké i vzdálenější okolí. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na Děčínský Sněžník. Z Pravčické brány vede také nádherná cesta (jedna z přístupových cest cca 6 km dlouhá) s působivými scenériemi až na Mezní louku.
 
V areálu můžete navštívit výletní zámeček Sokolí hnízdo, kde je otevřeno muzeum NP Č.Š. Občerstvit se zde můžete v restauraci se zachovalými interiéry z 19. století. K dispozici Vám je také turistické informační centrum.

Základní informace:

Lokalita: Hřensko
 
Přístupnost:
 
Auto musíte nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště za restaurací Klepáč) a nebo dojet na parkoviště na Mezní Louku (u hotelu Mezní Louka), toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu (mimo tato místa je přísný zákaz parkování). Z těchto bodů poté pokračujte pěšky po vyznačené červené trase.
 
Provozní doba:

duben - říjen: každý den 10:00 - 18:00

listopad - březen: zavřeno

Dospělí 75,-Kč/osoba (3,-Eur/osoba)

Děti /6-14let/studenti a důchodci 25,-Kč/osoba (1,-Eur/osoba)

Děti do 6let zdarma

+420 412 554 286

Turistická stezka vedoucí ze Hřenska na Mezní Louku.

Malý potůček Suché Kamenice v němž teče voda pouze od podzimu do jara.  V říčce je spousta balvanů a kamenů jež vytvářejí malé vodopády. V zimě je toto místo natolik kouzelné, voda je místy zamrzlá a tvoří různé ledopády, jež jiskřivě vynikají v útrobách hlubokého lesa. Celé místo je velmi tiché a  romantické i v letních měsících, kdy potůček většinou vyschne.

Přístupnost: 

K Suché Kamenici se nejlépe dostanete po červené turistické trase z nábřeží ve  Hřensku (cca1 km) a pak pokračujete kaňonem vzhůru na Labskou stráň, kde můžete navštívit kouzelnou vyhlídkovou terasu s restaurací Belvedér nebo můžete změnit směr a odbočit z kaňonu říčky po modré turistické trase do Arnoltic.